Chladné páteční ráno nenaznačovalo, že se bude sportovat s radostí. Z přírodního trávníku jsme přesedlali na umělý povrch, který je šetrnější k následným „pračkám“ maminek. Úderem půl deváté ráno se však za horizontem ozval hlahol a během pár minut bylo naše sportoviště obleženo malými dětmi, kteří se dožadovali naší pozornosti. Nu, a tak se naše parta lektorů pustila do práce a během tří hodin, které jsme občas proložili malou přestávkou se děti seznámily se základními principy ragby.
A závěr? Jako vždy, nikdo nechce končit, ale domů se prostě musí. Parádní to bylo!
KŠ
